Jak vznikla první knížka

Nápad na knihu s první větou vznikl na místě, kam chodí ráno každý zdravý člověk. Zprávou přes mobil jsem oznámil synovi, že spolu napíšeme příběh a že posílám první větu. Odpověděl souhlasně a také poslal svoji větu. Víc už od něho nepřišlo a tak jsem se pustil do psaní sám. Bez jakýchkoliv zkušeností jsem se vrhnul do díla, o kterém jsem nevěděl téměř nic. Postupně přibývala stránka za stránkou, až byl hotový celý příběh. Vytisknul jsem ho a dal k přečtení rodině a známým. Celkem kladná odezva mě potěšila. Jenže nikdy nemáte jistotu, že vaši práci pochválili blízcí či známí upřímně a nejen ze slušnosti. Proto jsem nechal celé dílo ještě stylisticky upravit. Hledání stylistky mi připomínalo pohádku O kohoutkovi a slepičce. Jeden mě odkazoval na druhého, až se mě na konec ujala paní Čechová, která dodala lesk mému stylu, za což jí moc děkuji.

Dalším milníkem byl ilustrátor. První ilustrátor měl návrhy zajímavé, ale do mé knihy mi úplně neseděly. Další koho jsem oslovil, byla šikovná mladá paní. První náčrty od ní se mi zalíbily, a tak jsme se domluvili na spolupráci. Po půlroce, mi oznámila, že z časových důvodů nemůže dílo dokončit a tak mi nezbylo nic jiného než hledat znovu. Jednou u piva jsem si postěžoval kamarádovi, jaký že to mám trable. S lišáckým úsměvem mi odvětil, že má pro mě tip a dal mi kontakt na paní Tatíčkovou, což je paní, která ilustrovala už několik knih. Můj příběh se jí zalíbil a tak vzniklo sedmnáct ručně malovaných obrázků, které se staly ozdobou knihy. To jak bude vypadat jedna z hlavních postav ještěr Lap, vybíraly z několika náčrtů, anonymně samy děti.